|
|
Průzkum informovanosti studentů v oblasti ochrany obyvatelstva provedený ve vybraných středních odborných školách a gymnáziích vně a uvnitř zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany
KOLÁŘOVÁ, Helena
Spektrum typů hrozeb a jejich vzájemných kombinací je velmi široké. Podstata některých zůstala po tisíciletí nezměněna, jiné během vývoje lidstva zanikly nebo změnily svou podobu, další se stále objevují. Efektivní zvládání mimořádných situací však kromě příslušných odborníků, organizací, systémů a právních předpisů vyžaduje také připravené a informované obyvatelstvo. Hlavní část znalostí a dovedností z oblasti ochrany obyvatelstva a chování při mimořádných situacích získají děti na základním a poté středním stupni vzdělávání. Předmětná tematika je do obsahu vzdělávání základních a středních škol zařazena na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 13 586/03-22, a s ním souvisejícího dodatku k učebním dokumentům "Ochrana člověka za mimořádných událostí", č. j. 13 586/03-22, ze dne 4. března 2003. Výuka probíhá v rozsahu nejméně šesti vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, nejčastěji průřezově v rámci vybraných předmětů. Významnou úlohu ve vzdělávání obyvatel má také Hasičský záchranný sbor České republiky. Tato diplomová práce má jako jeden ze svých cílů provedení průzkumu znalostí a názorů vybrané části populace ve věku 15 až 20 let týkajícího se chování v případě mimořádné události a základních vědomostí o integrovaném záchranném systému. Dalším cílem je zhodnocení, zda na výsledky průzkumu má vliv skutečnost, že škola a trvalé bydliště studenta leží uvnitř nebo vně zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (ZHP EDU). Teoretická část práce je zaměřena především na vývoj vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva po roce 1991 a na současný systém vzdělávání v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí na středních odborných školách a gymnáziích. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dvě hypotézy. Podle hypotézy H1 mělo mít alespoň 75 % studentů více než polovinu odpovědí správných. Hypotéza H2 byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, které předpokládaly, že mezi informovaností studentů gymnázií trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, stejně jako mezi informovaností studentů středních odborných škol trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, není statisticky významný rozdíl. Na základě naměřených dat bylo nutno zamítnout hypotézu H1, neboť požadovaného výsledku, tedy nadpolovičního počtu správných odpovědí v dotazníku, dosáhlo pouze 21,5 % studentů. Průměrná úspěšnost v dotazníku byla 41,3 % správných odpovědí. Při testování parametrických hypotéz bylo komparací výběrových statistických souborů prokázáno, že informovanost studentů obou zkoumaných středních odborných škol je na stejné úrovni a že ani mezi informovaností studentů gymnázií vně a uvnitř ZHP EDU není statisticky významný rozdíl. Hypotéza H2 byla tedy potvrzena. Z výsledků průzkumu vyplývá, že informovanost studentů v oblasti ochrany obyvatelstva není na dostatečně vysoké úrovni. Jako vhodné řešení tohoto problému se jeví výuka dané problematiky v rámci samostatného předmětu zaměřeného na ochranu člověka.
|
host ::
RSS.